Sběratelé

V daleké Americe si oblíbili sbírání kostí natolik, že citlivé téma bylo filmaři úspěšně zpracováno. Ani u nás nezůstáváme ve sběratelství pozadu. Právě naopak. Sám mám v okolí spousty známých, kteří trpělivě shromažďují poštovní známky, pivní suvenýry, dámské kalhotky a třeba i uběhnuté maratony.

V sobotu si udělali v Berouně sraz právě sběratelé maratonů. Mirek Hasal, který tak poctivě láduje data do tabulek behej.com, slavil narozeniny a již počtvrté zorganizoval pro své známé narozeninový maraton. Se svým 57. maratonem jsem byl mezi startujícími naprostým zelenáčem. Pro mne však nebyla tolik důležitá čárka za další maraton, ale hlavně souboj se 100 okruhy levotočivého závodu. Moc dobře totiž vím, že pokud chcete s nepřítelem bojovat, musíte jej nejprve důkladně poznat.

Září je pro mne tradičně ve znamení brigády v bratrově vinařství, tak již od 5 od rána tahám bedny a barely plné burčáku a vína. V 9 hodin otevřu stánek s oblíbenými ovocnými produkty u Trojského zámku, abych se na start v Berouně přiřítil jen 5 minut před oficiálním výstřelem. Naštěstí se startuje ve vlnách, tak dostanu darem 3 minuty na vyčůrání za mostním pilířem a úpravu účesu pro případné fotografy.

Bez rozběhání jsem hrozně ztuhlý, záda mne bolí, jak kdybych složil 20 metráků uhlí, devítihlavého draka a operu o třech dějstvích. Nicméně jsem rád, že mám konečně 3 hodiny jen pro sebe, mohu si v klidu běžet a přemýšlet, jak je to s tou chroustovou nesmrtelností. Od začátku je dle očekávání v čele starý známý Michael Vaněček, já se snažím dostat na rovnoměrné tempo s cílovým časem těsně pod 3 hodiny. Ostatní z patnáctičlenné party berou závod spíš jakou společenskou událost, než honbu za vteřinami.

Za hodinu záda konečně povolí, podobně jako Michael ve svém úprku. Dvě kola ztráty postupně dotahuji a od 30. km již běžím v čele. K mé radosti se mi podaří zaběhnout 73 ze 100 okruhů v rozmezí pouhých 2 vteřin, což na lehce členité dráze pro in-line bruslení považuji za největší úspěch. Cílem proběhnu dle plánu v čase 2:59:37. Na Michaela mám náskok 10 minut a následně doběhnuvší sběratelé čas neřeší.

Rychle převléknout a honem do našeho druhého stánku, který je shodou okolností na jen pár minut chůze vzdáleném náměstí. Při prodeji burčáku již jsem zažil leccos, přesto mne jedna zákaznice překvapí otázkou, zda je zdravější červený nebo bílý burčák… Čas v příjemném burčákovém dni letí nějak rychle. Najednou je 6 hodin a já si uvědomuji, že dnes mne po vzoru rockových kapel čeká takzvaný dvoják.

Start závodu Birell Grand Prix Praha na Náměstí Republiky naštěstí stíhám. Ráno jsem si říkal, že bych měl jeden ze dvou sobotních závodů vyhrát. Tedy už mám splněno a desetikilometrovou trať si mohu v poklidu užít. I svým stařičkým nožičkám jsem dopoledne slíbil, že již je večer nebudu moc trápit a závod si vychutnám. Na prvním kilometru si stejně připadám, jak kdybych se učil chodit (4:35). Předbíhají mne stovky běžců natěšených na birell v cíli zdarma. Postupně však přidávám a poslední desátý již celkem běžím (3:50). A možná jsem se při průběhu cílem (41:55) atypicky i usmál…

Johann Wolfgang Goethe kdysi prohlásil: „Sběratelé jsou šťastní lidé.“ A já nemohu nesouhlasit. Ani příliš nezáleží, zda si našli zálibu v použitém spodním prádle nebo ve zmiňovaných uběhnutých maratonech.

4 thoughts on “Sběratelé”

  1. Ahoj Zbyno👍sem se zase zasmala..ale neprehlidla jsem jadro pudla..a sice ze ses hyperaktivni blazen, dva stanky, dva zavody a on se tomu jeste usmiva😁doufam, ze se zase nekde uvidime. Mej se krasne

  2. Pěkný výkon. A dát si navrch ještě další desítku (nemyslím pivo) to je taky dobrá šílenost. Michael je další takový šílenec, který si v rekonvalescenci po nemoci dal ten maraton s tebou a hned za týden už byl zase v Kladně, kde jsem se s ním potkal. Inu taky sběratel. Snažím se také přidat a pár účastí nasbírat, ale nerad bych sklouznul k přístupu Míry Ostrého, který sbírá čárky už tak nějak jen na kvantitu. To raději něco vynechám, abych mohl zaběhnout nějaký čas, za který bych se nemusel úplně stydět. I když jako začátečník nemám zatím formu na nějaké hvězdné výkony, tak chci mít pocit, že jsem tomu něco dal. Takže sbírat, ale s mírou. Pak v tom zůstává i ta radost a ne jen pocit povinosti za další čárku. 😉

    1. Michael nevynechá žádný maraton v dvěstěkilometrovém okolí svého bydliště a to klíštěti, jež jej kouslo navzdory!
      Jo a kdo neví, tak na Kladně byl 6. Hurych a 7. Rerych. To je snad ještě lepší než Tuček-Šlajs, stejné chyby, stejné známky. 🙂

  3. :).. opet me to fakt pobavilo… Skvely postrehy!
    Naprosto to chapu.. nekdo sbira zeny:), nekdo spodni pradlo, … nekdo maratony:). Mne se vzdy libi to zaujeti.. Stejne jako ja se snazim vypravet, jak jsem si skvele “uzival” nejake dlouhe ultra v desti a bahnu.. tak muj bratranec vypravi, jak chytal pstruhy, zatimco stal v ledove vode a malem mu umrzly nohy:).. a spoluzak mi licil “neskutecne” napeti a vypeti na soutezi v sachu:).. Inu vse je relativni..
    Vzdy si vzpomenu na svoji bavorskou tetu, ktera mi rikala.. Hanzi, s chlapem, ktery je rapl a je do neceho posedly je to tezky:), ale zase kdyz tuhle posedlost/vasen nema.. tak to nestoji za nic.. To neni to chlap:)
    MSF! At nam to beha! Nasim posedlostem.. a ultra.. zdar! 12:)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *