Noční běhání III

„Konečně pátek,“ řekly obě téměř současně, když se objaly. Poprvé v životě strávily prázdniny odloučeně, což dvojčata vždy silně pocítí. Elu nicméně překvapilo, když na zádech své sestry Emy nenahmátla očekávaný mohutný cop, který obě nosily už od první třídy. Těšily se na sebe celé léto a dnešní setkání si chtěly opravdu užít. A jak bylo jejich zvykem, začaly v posilovně na běžeckých pásech. Věděly, že následná plánovaná společná večeře se sladkým dezertem na závěr bude chutnat mnohem víc. pokračování…

Brzda nebo plyn?

Já vím, já vím. Mohu si za to sám. Stačilo pár nevinných vtípků ve stylu Kunderova Žertu a dnes abych se bál v některých obcích v Čechách, na Slovensku i v Kalifornii zastavit. A teď si představte, že mám již delší čas v hlavě medailonek Daniela Orálka pod názvem, který jste právě přečetli. Nevadí, sfouknu pěnu, přibalím pro jistotu do kufru dvě náhradní pneumatiky a vydáme se společně na cestu. pokračování…

Žena v běhu

Letošní rok zatím nepatří běžecky mezi mé nejpovedenější. Přesto se snažím nezoufat a hledám inspiraci, kde je to jen možné. Není tedy divu, že mne na ultramaratonské cestě být tvrdší, silnější a vydržet více zaujal běžecký film On The Run, v českých kinech uváděn pod názvem Žena v běhu. pokračování…

Rozhovor pro Běhej srdcem

Nedávno si mé manželce jedna kamarádka stěžovala, že její přítel myslí penisem. V životě už jsem zkoušel ledasco, ale v této oblasti patrně moc nadání nemám. A už jste slyšeli o lidech, kteří běhají srdcem? Já osobně k běhání používám převážně nohy. Ani se neodvažuji hádat, co si o tom myslí pan Pirk. Nicméně jsem člověk tolerantní a velmi otevřený rozhovor jsem jim rád poskytl. pokračování…

Doprovodné vozidlo

Za několik hodin odjíždím se svým tchánem do Basileje, abych se pokusil napravit loňské trochu rozporuplné vystoupení. Lehce prší a kroužím zvolna kolečka po svém tréninkovém okruhu mezi vyrůstajícími domky. Necítím se nic moc, samozřejmě na mne přišla už asi klasická předzávodní rýmečka. A najednou mi škubne v pravém stehně, které se mi již několik měsíců nedaří dostat do běžeckého stavu. Dokulhám domů a je mi jasné, že Basilej 2019 pro mne v podstatě skončila, aniž by závod odstartoval. pokračování…

Sraz Střední spartathlonské školy

V sobotu se v Plzni uskutečnil tradiční sraz absolventů Střední spartathlonské školy. Chybět nemohli premianti, ani ti již prolezli ‘s odřenýma ušima‘ a načerpat cenné informace přijela i řada vyjukaných budoucích žáků doprovázených svými rodiči. Ve jménu hesla: Kdo neumí, učí (nebo alespoň trénuje) nám bývalý student Vlasta Šroubek, kterému se však přes veškerou snahu odmaturovat nepodařilo, uspořádal tradiční MČR v běhu na 100 km. pokračování…

Talent? Snad na večírky…

Poslední dobou prožívám běžecké trápení. Sotva jsem se zbavil rýmiček, začalo mne zlobit pravé stehno. Sice běhám, ale je to spíš takové popobíhání. Minulý týden jsem si dokonce vzal v práci volno, abych se v ideálním počasí pokusil letos premiérově překonat hranici 40 km. Bohužel už po hodině jen kulhám a za pomoci záložní dvacetikorunové mince přemlouvám průvodčí ve vlaku, ať mne odveze domů. pokračování…