Jeden den před Ježíškem

Dětství jsem prožil v 80. letech na Mělníku. V okolí papírna, dvě chemičky a tři bloky elektrárny. Asi není překvapující, že jsem co chvíli mířil s mamkou k doktorovi. Kromě dlouhých front v čekárnách a barevného obrázku za odměnu, si nejvíce vybavuji svou odpověď na otázku, kdyže jsem se narodil: „Jeden den před Ježíškem.“

Předvánoční čas napěchovaný klidem k prasknutí většinou žádné velké oslavy neumožňoval. Nicméně stříbrného favorita s pologaluskami a se dvěma přehazovačkami, kterého jsem dostal k desátým narozeninám, už patrně žádný dárek nikdy nepřekoná. A zároveň je mi docela líto, že mé děti podobná radost v životě nečeká.

Poslední roky však došlo k jistému posunu stran oslav. V Plzni totiž začal organizovat předvánoční maratony Vlasta Šroubek. Ten letošní vyšel navíc přesně na den mých narozenin. Mohutná reklamní kampaň v novinách byla předzvěstí hojné účasti. Bohužel postupně došlo ke klasickému předkožkovému efektu. Když začalo jít do tuhého, většina borců se stáhla. Vyjádření manželky nejmenovaného běžce hovoří za všechno. Paní Pojslová totiž milovanému muži pohrozila slovy: „S Vondrákem do Plzně den před Štědrým dnem? Nikdy nebo navždy…“

V Plzni na 180 účastníků tří závodů čekalo příjemné aprílové počasí s několika deštivými přeháňkami i trochou sluníčka. Úvodní tříkilometrové kolečko kolem rybníka Bolevák zpestřil šéf časoměřičů z 4Timing Jan Hostička. Nečekaně se oblékl do běžeckého a ve chvíli, kdy kolem něho probíháme, usilovně loví cosi v trenkách, přičemž zaníceně činnost komentuje slovy: „Tak teď vás trochu pohoním…“ Já jsem poměrně tolerantní člověk, proto mne na celém extempore pana ředitele úspěšné firmy nejvíce překvapí ono vykání.

Od začátku se v posouvání malé pily střídám s Radimem Čadou. Běháme jednotlivé kilometry po 4 minutách a vše se zdá být dobré. Na jedenáctém kilometru bohužel reaguji na Radimovo zrychlení zpomalením. Sice propad tempa zatím není nějak rapidní, ale už začínám cítit nečekanou únavu. Od poloviny závodu dostávám křeče a najednou přes veškerou snahu kouzlím kilometry trvající přes 5 a později i přes 6 minut. Alespoň se utěšuji dobrým ultramaratonským tréninkem prováděném na nesprávném místě i v nevhodnou dobu.

K mému překvapení ještě do závěrečného kola vbíhám jako třetí z maratonců. Krizi konečně překonávám, ale i přesto 2 kilometry od cíle za sebou uslyším povědomé cupitání. Samozřejmě, že jde o Ivana Šarlingera, který si spolu s manželkou Ivanou navozuje vánoční rodinnou atmosféru obíháním zabahněného rybníka. Vzhledem k tomu, že již hodinu jen volně klušu, musím mít ještě někde ukryto dost sil. Snažím se zmáčknout a dvakrát Ivanovi trochu odběhnu. Jenže tempo dvojnásobného pokořitele Spartathlonu je strojové a už před cílovou rovinkou vím, že na mne čekají narozeninové brambory.

Běžeckou oslavu narozenin jsem si představoval trochu jinak. Přesto jsem rád za další dokončený maraton. Těsná porážka v souboji o bronz mne sice mrzí, ale než prohrát s nějakým abstinentem, tak raději s kamarádem, který se piva neštítí, a po závodě si s ním mohu přiťuknout na zdraví. A ze všeho nejlepší je, že další maraton u Boleváku se běží už 2. března a tam si já, ale i mnozí další, mohu své pošramocené ego narovnat.

Výsledky závodu: 1. Radim Čada 2:49:56, 2. Jiří Malý 3:09:15, 3. Ivan Šarlinger 3:11:37, 4. Zbyněk Vondrák 3:11:48
Celkové výsledky
Fotografii s názvem Radost z pohybu zhotovil Petr Herejt

10 thoughts on “Jeden den před Ježíškem”

  1. jak pises…ultramaratonským tréninkem prováděném na nesprávném místě i v nevhodnou dobu…. tak to asi známe všichni z mnoha závodu! At se kurwa dari Zbyno preje howado z Brna Rudy Ká

  2. Moc pěknou reklamu nám děláš, tolik lidí si na mě už dlouho nevzpomnělo. V médiích jsi taky pravidelně, závodíš často a často dlouho, ideální billboard, to můžeme podpořit. Vešlo by se ti naše logo na dres? Stačí nějaké méně prestižní místo, nejsme Svijany. Jaká je tvoje cena? Ať se daří.

  3. Koukám, že jsem o hodně přišel, když jsem se nezúčastnil. Škoda, ale ten domácí uklízecí a přípravný předvánoční maraton byl zrovna tak náročný, jako ten plzeňský. Odpoledne už jsem také dostával křeče a večer odpadl úplně. Opět se ukázalo, že ženy mají ještě větší vytrvalost než muži, protože manželka to vydržela až do čtvrt na tři (samozřejmě že v noci). Oba nás s manželkou potěšilo, že jsme se dostali na stránky tak proslaveného média, jakým je tvůj blog. Zajímalo by mě, jestli i V. Šroubek ocenil zmíněný novinový článek. Tak ať ti to běhá a v novém roce naviděnou. Honza

  4. Tradicne vtipna reminiscence na detstvi, stylova oslava narozenin… Moc rad jsem te videl “na zivo” po dobehu POPu v hospode na Hamru.. Treba to nekdy vyjde a budu moci te “ze zadu”:).. [potreba spravne chapat].. podporit na nekterem ze zavodu..
    At se dari a vsemu zdar! 12:)

Leave a Reply

Your email address will not be published.