Zpět na start (bez 4000)

Koncem září jsem, jako každý správný fanoušek ultramaratonu, nastavil u své platební karty PIN na 3223. A brzy mi nezbylo než smutně konstatovat, že i ženy dokáží někdy logicky přemýšlet. Manželka totiž umě proměnila peníze ušetřené za vynechané závody do nezbytných módních doplňků.

Další nepříjemnou zprávou bylo ukončení činnosti plzeňského pivovaru Groll. Trochu jsem se lekl a jal se přesvědčit, jak se daří konkurenci na druhém břehu řeky Radbuzy. Když už jsem chystal výlet do Plzně, došlo mi, že při loňské 24hodinovce jsem před usnutím ještě „slavně“ zvítězil ve vloženém závodě na 12 hodin. Z čehož vyplynulo, že letos mám startovné v plzeňských závodech pod patronací Vlasty Šroubka zdarma.

Za téměř 20 let běhání šlo o nejdelší vynucenou závodní pauzu. Hlavně proto jsem se na spousty známých tváří upřímně těšil. Navíc maraton na dráze, mimo běžeckou sezónu, v pochmurném listopadovém počasí vždy přiláká skutečně jen ty nejvěrnější, proto šance na dobrý výsledek jsou podobné uměle natahovaným sériím slaných bojovníků MMA proti slabším soupeřům.

První hodina probíhala dle předpokladů v tempu směřujícím k výslednému času na hranici 3 hodin. Při předbíhání jsem se často dostával i do 3. dráhy atletického stadionu v plzeňských Skvrňanech. Po hodině jsem již polevil, nasadil pohled Grety, které mamka zabalila sváču do igelitového pytlíku a jen občas se dostal do druhé dráhy. Za další hodinu jsem se již nekompromisně držel levého plastového okraje lemujícího první dráhu. A nevraživý pohled Grety před odpoledním vyučováním na cvičky v igelitce je hodně vypovídající.

I 105 a půl kolečka tartanové dráhy nakonec mělo svůj konec. Za 3:27:58 jsem proběhl kolem praporku vytyčující maratonskou metu. V cíli jsem obdržel pamětní medaili, neb na podobný zážitek jen tak nezapomenu. A následně v šatnách připil plechovým prazdrojem na zdraví Pavlu Bodnarovi, který mne v závěrečné části závodu odsunul na oblíbené čtvrté místo.

Čas jsem sice plánoval trochu jiný, ale proběhnutí cílem po 7 měsících mne rozhodně potěšilo. A někde se přeci začít musí!

Kompletní výsledky, použitá fotogalerie a web pořadatelů.

8 thoughts on “Zpět na start (bez 4000)”

  1. Ten pohled: Horst Schimanski zasahuje. 😉
    A máme ho znovu na trati, však on se neztratí.
    Ber to politicky 3:27 na maraton, kdo z vás v téhle zemi to má.

  2. Zbynďo, fakt mě to normálně mrzelo, že odsunu zrovna tebe, ale prostě to zrovna běželo. Každopádně jsem tě rád viděl a rád viděl, žes dokončil. Čas zase brzo stlačíš k obvyklým hodnotám a spokojenosti.
    Měj se Pavel B.

    P.S. vzhledem k absolvování společné pozávodní sprchy si dovolím vytknout diakritiku v příjmení 🙂 Vždyť přece víš, že já jsem ten s kratkym!

  3. Doufam, ze se diky lascivnim poznamkam a komentarum take i Tvuj blog dostane to kategorie 18+, jako se stalo u me:)… Vidim to tak, ze nejaky ten start na Bolevaku v pristim roce je nutnost. Jako nekteri merici nadsenci rikaji, co neni zaznamenano na Strave, jako by se nebezelo… tak ja citim, ze kdo nebezel kolem Bolevaku, ci maraton na draze ve Struncovych sadech… ten jeste nezacal behat!:)
    Letos me to mrzi dvojnasob, nebot pri tvem case bych ti mohl doslova dychat na zada a pri svych pokusech a predbehnuti bych te donutil k nadlickym vykonum… Prece nebudes za starym panem s holi:)..
    At se dari! 12:)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *