Tietka slavi naroski

Začátkem února volala teta z Čeladné v Beskydech: „Zbyňku, v sobotu slavím narozeniny, vezmi nějaké péčko a koukej dovalit!“

Letmo jsem nahlédl do termínovky závodů a zjistil, že se v sobotu také běží letošní druhý a poslední maraton v Ostravě Třebovicích. Tolik štěstí jsem si snad ani nezasloužil. Do batohu jsem hodil spacák, běžecké oblečení a hlavně ze sklepa ve vinařství přibalil 2 PET lahve Modrého Portugalu nadepsané písmenem P. Jen řízení budíku na čtvrtou hodinu ranní mne moc nenadchlo, neb v sobotu v tu dobu je rozhodně lepší chodit spát než vstávat.

Za poslední měsíc se v Třebovicích příliš nezměnilo. Opět nás čeká 16 úseků, tunely a lávka. Jen na obrátce je místo stolku silniční kužel a závod nemá podtitul Dubnička, ale Ohera. Je však patrno, že pořadatelé by tentokráte viděli raději vítěze v domácím dresu MK Seitl Ostrava. A Daniel Šindelek ihned všem utíká za doprovodu rychlejších půlmaratonců. Snad pro jistotu mne ředitel závodu Petr Wala, běžící půlmaraton, v první prudší zatáčce ukázkově podkopne. Na moment zauvažuji, že teatrálně upadnu a začnu křičet penalta. Raději však běžím dál a držím ústa, abych přes ně náhodou ještě nedostal.

Jaro už je v plném rozpuku, a tak nejen já, ale i další běžci a běžkyně, postupně odhazují své svršky. Ještě pár stupňů a závod by nemohl být mládeži přístupný. První hodina je dle plánu – jako kdyby to někdy bylo jinak a uběhnu něco přes 14 km. Pak však na mne dolehne těžká jarní únava. A velmi úspěšně hraju hru, kdy právě uběhnutý kilometr je pomalejší než ten předchozí. A už jsem třetí. A už mne to moc nebaví. A už vidím, jak mne předbíhají další a další.

Ještě že zde mají tolik zmiňovaných obrátek. To člověk najednou zjišťuje, že multiplayer online hru na stále pomalejší kilometry začala hrát většina startujících. V závěru závodu v sobě přeci jen najdu trochu té morálky a postupně se propracuji zpět na druhé místo.

Do cíle dobíhám v čase 3:05:07. Sedám si na lavičku a uvažuji co dobrého si vezmu ze stolu s občerstvením, abych se odměnil za předvedený výkon. Obsluha ihned bere do ruky lahev s plachetnicí a nalévá do kalíšku. Časoměřič Vlaďa Pastrňák je však rychlejší znaveného běžce stávajícího z lavičky. Já mám smůlu neb prý rum je určený pouze pro technické pracovníky závodu.

Od prosince se mi daří v trénincích celkem posouvat. Bohužel v závodech jde ten posun malinko odlišným směrem. Tedy z výsledného času moc nadšený nejsem. Navíc certifikovaná maratonská trať byla o dobrých 500 m kratší než před měsícem. Možná by stálo za zvážení do dalších ročníků podávat rum v cíli závodníkům. Tedy alespoň těm, kteří již mají padla. A nikoliv technickému pracovníkovi, který má donést obrátkový kužel na správné místo. I mně však manželka občas říká, že jsem líný udělat pár kroků…

Následná rodinná oslava narozenin na Čeladné byla jako vždy velmi vydařená. Navzájem jsme se ujistili, že suchý únor znamená přejít na suchá vína. V tekuté i pevné formě jsem nabral zpět vydanou energii. A dokonce jsem si vytvořil i nadstandardní energetickou zásobu, tak si snad už brzy troufnu na nějaký ultramaraton…

Výsledky: 1. Tomanec Filip 3:00:01, 2. Vondrák Zbyněk 3:05:07, 3. Tománek Roman 3:11:34
Web závodu

2 thoughts on “Tietka slavi naroski”

  1. Mám to podobně, taky jezdím na sever Čech k rodičům rád. Jednu návštěvu už mám letos za sebou (Brtnické ledopády) a další přijdou (Jarní Šluknovsko, LUM, 10L700, Loučení a Běh na Sněžník). Vztahy v rodině jsou důležitý. 🙂 Tak ať ti vydrží pevná forma (i ta tekutá) k nám do Plzně. Budu se těšit.

Leave a Reply

Your email address will not be published.