Silné heslo

Úvodním závodem běžecké sezóny byla pro mne tradiční padesátka kolem plzeňského rybníka Bolevák. Bohužel, spíš než tréninku, jsem se poslední dny věnoval konsolidaci zdravotního stavu. A výsledkem experimentů byla skutečnost, že v pátek před závodem jsem sláb jak obr Koloděj, jež právě přišel o svůj prsten.

Naštěstí manželka zrovna vaří výborný hovězí vývar. Dnes tolik populární skot argentyński mne spolu se třemi pivy a dvěma paraleny umožní na závod odcestovat v celkem slušném stavu. V plánu je začít rozumným tempem kolem 4:15 a pokusit se alespoň o maraton pod 3 hodiny. Známá trať, spousta známých tváří a počasí běžecky skoro ideální. Co víc si přát?

K mému překvapení běžím od počátku ztěžka a pomaleji, než jsem plánoval. Kluci od časomíry si neodpustí jízlivý komentář: „A právě probíhá Zbyněk Vondrák, favorit závodu zahájil opravdu velmi rozvážně.“ To řada ostatních borců začala v jiném stylu. Radek Brunner běží, jak kdyby utíkal hrobníkovi z lopaty, ale přesto na maratonu končí mimo medailové umístění. Věc dlouho nevídaná.

Ve třetím kole jsem dohnán ultra šampiónkou Kateřinou Kašparovou a prý si alespoň můžeme vynahradit neuskutečněnou noční procházku loni na Kladně. Bohužel s ní vydržím jen jedno kolo. Než stačím naše společné tažení podpořit odvěkou pravdou: „Na starém kole se naučíš nejlépe jezdit,“ nenávratně mi Káča utíká.

Nakonec mne zachrání přítel v nouzi nejvyšší, náš milý prezident, Miloš Zeman. Před pár dny se jej hradní IT správce ptal na heslo, které má nastavit na jeho nový telefon. „Pivo,“ byla první reakce. Pane Zemane, něco silnějšího. „Rum,“ odpověděl prezident. Za pár minut ukončuji své trápení a brzy sedím v přilehlé restauraci Ostende. Jako správný IT pracovník vím, že silné heslo je složeno z kombinace slov a číslic. Jako základ mi poslouží podstatná jména z hlavy pana prezidenta. S narůstajícími číslicemi se ze mne stává fundovaný fanoušek ultramaratonu, což zejména doběhnuvší unavené medailisty velmi potěší. A během několika hodin, po které přes velká francouzská okna sympatického podniku komentuji příchozím průběh závodu, stihnu vygenerovat opravdu velmi silné heslo, nad nímž by srdce hradního bezpečnostního technika jen zaplesalo.

Nedokončit maraton se mi povedlo naposledy v době, kdy někteří účastníci sobotního závodu nebyli ještě na světě. Ač na duši šrámy i ve tváři smutek, jedna věc pozitivní rozhodně je. Po jakési zimní přípravě nemám sílu, rychlost, ani vytrvalost. Nemusím alespoň řešit komplikovanou životní otázku moderní doby: Zda posilovat silné nebo slabé stránky?

Pěkný závod nám uspořádal SC Marathon Plzeň, přičemž nešťastný ředitel Vlasta Šroubek opět musel vyplácet prémie za překonání traťových rekordů. Všem velmi spravedlivě měřili časoměřiči z 4 Timing (výsledky) a celou paměťovou kartu ve foťáku si zaplácala Jitka Pojslová (fotogalerie). Poděkování všem…
A trocha nostalgie z let 2018 (Hattrick) a 2017 (Double)…

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *