Noční běhání III

„Konečně pátek,“ řekly obě téměř současně, když se objaly. Poprvé v životě strávily prázdniny odloučeně, což dvojčata vždy silně pocítí. Elu nicméně překvapilo, když na zádech své sestry Emy nenahmátla očekávaný mohutný cop, který obě nosily už od první třídy. Těšily se na sebe celé léto a dnešní setkání si chtěly opravdu užít. A jak bylo jejich zvykem, začaly v posilovně na běžeckých pásech. Věděly, že následná plánovaná společná večeře se sladkým dezertem na závěr bude chutnat mnohem víc.

O několik minut později, v místnosti plné zrcadel a cvičebných přístrojů, stiskly zároveň tlačítko start běžeckého trenažéru. Rychlost na obou přístrojích se automaticky nastavila na hodnotu 6, znamenající 6 kilometrů v hodině. „Taková svižná chůze,“ vždy říkával jejich táta na kterého si Ela právě vzpomněla.

Po úvodním zahřívacím kilometru Ema navrhla, že procházet se mohou později venku a přejdou rovnou k číslu 9. Ela souhlasila a obě sestry začaly pozvolna klusat. Cop Ely se dostal do pravidelného pohybu připomínající kyvadlo.

V řadě přístrojů za dívkami trénoval kluk s modrýma očima. V plánu měl dlouhý běh, tak byl rád za souboj před sebou, jehož princip brzy pochopil. Obě dívky běžící právě rychlostí 10 km za hodinu si byly tak podobné, že stále musel přemýšlet, která se mu více líbí.

Při přechodu na číslo 11 se Ela poprvé utřela do ručníku visícího po její pravé ruce. Zároveň si v zrcadle všimla kluka, který je pozoroval. Se svou sestrou budily pozornost všude, proto ji tato skutečnost příliš nepřekvapila.

Odloučení dívek přineslo spousty otázek, které si žádaly odpovědi. Jejich rozhovor se však se vzrůstající rychlostí pozvolna vytrácel. A najednou svítily před nimi dvě velké dvanáctky. Není to tak dávno, kdy na této hodnotě své duely končily.

„Víš, co je dnes za datum?“ řekla trochu úsměšně Ema a stiskla tlačítko s číslicí 13. Už hodně zadýchaná sestra ji ihned následovala. A pro jistotu se napila z lahve čisté vody, kterou měla ze všeho nejraději.

Čísla na displejích přístrojů naskakovala čím dál rychleji. Než se dívky nadály, zvyšovaly společně na rychlost 14 km za hodinu. Oběma připadalo, že vzduch v místnosti se za chvíli stane nedýchatelným. Dialogy už zcela ustaly. Každá se soustředila jen na sebe, své pravidelné kroky a své myšlenky. Vždy měly rády soutěže, vyhrát chtěly obě. Zvlášť dnes po dlouhém odloučení.

Po dalším kilometru přešly na hodnotu 15. Obě již hodně zadýchané. Přiléhavé pestré trikoty postupně prosakovaly potem a měnily svou barvu. Kluk s modrýma očima tušil, že souboj před ním se chýlí ke konci.

Hodnotu 16 nastavila první Ema. Když sáhla po stejném tlačítku i Ela, prst se ji svezl po kapkách potu na ovládacím panelu. Ani další pokusy o zvýšení rychlosti nebyly úspěšné. Ema věděla, že její letní večerní tréninky konečně zužitkuje a svou sestru porazí. Jenže malá ztráta koncentrace ve spojení s rychlostí zapříčinily zaškobrtnutí levé nohy o pravou.

Ve chvíli, kdy Ela uznala svou porážku a přešla na volný klus, sestra zmizela z jejího periferního pohledu. Ozvala se dutá rána. Než se Ela ohlédla, mihla se v její hlavě vzpomínka na dávnou exotickou dovolenou s rodiči, kdy těsně vedle nich dopadl z palmy na pláž veliký kokosový ořech.

Přímo u nohou vyděšeného kluka s modrýma očima leželo nehybné tělo dívky. Otevřené oči hleděly do prázdna a z levé nosní dírky jí pomalu vytékala krev.

V cvičebně plné sportovních trenažérů přerušoval ticho, svým monotónním hučením, jen poslední nevypnutý běžecký pás. Kluk s modrýma očima se vyzvracel do koše zaplněného zmuchlanými ubrousky a prázdnými plastovými kelímky. A pak se z dálky začala pomalu blížit siréna policejního vozu. Věděli, že nemusí pospíchat…

Noční běhání I
Noční běhání II

4 thoughts on “Noční běhání III”

  1. Kolegyně už dlouhou dobu dopředu mluvila o tom, že dnes, 13. v pátek, se žení její syn. Z toho důvodu dnes vím kolikátýho je, i když jindy číslo v kalendáři vůbec nevnímám. A taky díky tomu mi došlo, kdy články Noční běhání publikuješ (někomu to holt trvá dýl). Jinak ale máš talent, vyprávění vtáhne, je perfektně vystavěný. Mj. dnes mám v plánu dlouhý běh, tak nevím jestli si to nerozmyslet …

    1. Dík. Běhat rozhodně jdi, ale s opatrností. Já také půjdu. Nicméně fitka asi dnes moc neutrží…

  2. Zase jsem zapomnel, ze pointa bude krvava…:)… OMG!
    Kdyz ja se k tomu dostal az v sobotu! 🙂
    At se dari, at to beha, 12:)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *