Zvací dopis

Jednou z věcí, které velmi ovlivňují nejen běžecký život člověka, jsou dopisy. A nemusí mít rovnou modrý či červený pruh. Dnes ráno mi přistál ve schránce jeden dlouho očekávaný. Doufal jsem, že jej dostanu, ale zároveň jsem se bál jeho obsahu. Třikrát jsem se nadechl a představil si pošťačku, jak říká: Štěpánku, z tebe bude doktor…

V roce 2014 jsem se jako nesmělý fanoušek ultraběhu odvážil napsat jistému panu Brunnerovi. Poměrně kriticky jsem zhodnotil jeho vystoupení v ultra sky závodech typu Perun nebo MS v Chamonix a doporučil mu, ať se drží silnice a závodů jako Spartathlon. Skoro si teď říkám, že výsledky českého ultraběhu ovlivním více psaním, než běháním… O měsíc později jsem pak Radkovi přál hodně štěstí před stovkou ve Winschotenu, ať konečně jeho výsledek začíná šestkou. Radek se už tehdy ukázal jako velká běžecká ultrahvězda, která pro své fanoušky udělá cokoliv, neb závod ukončil na 65. km. Po mém dalším emailu: Hele, já psal o čase, nikoliv o vzdálenosti… mistr z neznámého důvodu na delší čas korespondenci ukončil.

Nejsem to však jen já, kdo dopisy zasáhl do běžeckého dění. Loni počátkem května u nás doma nepanovala zrovna pohodová rodinná atmosféra. Chodil jsem zarostlý, vzadu ve skříni schované zelenožluté nitky (v záloze připravenu výmluvu, že mi je dala jedna striptérka) a v hlavě tajný plán. Manželka trochu tušila, k čemu směřuji, bohužel mé nadšení úplně nesdílela. A já si jako obvykle mylně myslel, že pokud s ní o tom nebudu mluvit, ono to nějak dopadne. Nakonec jsem si řekl, že nemám za potřebí podobných stresů a na nějaké převleky kašlu. V sobotu před maratonem jsem si ale přečetl komentář od 12HonzaDe k mému vystoupení v Brdech. A jak tak v poledne běžím kolečko přes naše polabské lesy a louky, v hlavě se mi honí útržky onoho komentáře: … líbí se mi, jak si hraješ se slovy a slovíčky … schopnost si ze sebe neustále dělat legraci … manželka také nezhasíná v lednici … Doma jsem poté řekl manželce, že ji mám hrozně rád, ale asi mne brzy zabije. Výsledek patrně znáte.

… klikám na email od ředitele České skyrunningové asociace Sama Straky a vidím, že jsem se ocitl mezi několika vybranými šťastlivci, kteří se přes nesplnění kritérií mohou zúčastnit premiérového ročníku slavné Beskydské sedmičky jednotlivců. Myslím, že z mého motivačního dopisu zapůsobila mnohoznačná a tajuplná věta: „Můj oblíbený trénink je Lysá nad Labem – Rypadlo a řidiči v Novém Vestci jsou k silničním běžcům fakt málo ohleduplní…“ Snad mne ti slavní ultra sky nordic walkeři v září na startu hůlkami neubodají.

Zde by mohl být konec vyprávění o dopisech, ale zase by si někteří stěžovali, že Vondrák to má krátký… V minulém povídání jsem v závěru vyjmenoval několik desítek s duší, leč jedna z nich je mi bližší ostatních. Vše začalo počátkem roku 2002, kdy ke mně dorazil hromadný email upozorňující na jednu pozoruhodnou adresu českého internetu, měl název Nejlepší internetová adresa měsíce. Nemohl jsem na něj nereagovat a napsal dopis starostce jedné středočeské obce.

Praha 24.1.2002
Vážená paní starostko! Jmenuji se Zbyněk Vondrák a jsem vnukem paní Boženy Vondrákové (Kouřim č.p. 22). Jistě ji znáte z obědů v Sokolovně. Jednou jsem byl s vámi na obědě i já, možná si mne pamatujete. Hlavní důvod, proč vám píši je, že si z vás celá republika dělá legraci. Ptáte se proč? Důvodem je internetová adresa mého milovaného městečka Kouřim: http://www.kourim-mu.cz/. Stále nechápete? Odmyslíte-li si název internetové služby (písmena www) a název domény nejvyšší úrovně (písmena cz) a vynecháte-li pomlčku, dostáváte slovní spojení “kourim mu”, což může znamenat Kouřim – Městský úřad, ale spíše to zavání orálním sexem… V této době koluje po internetu dopis s adresou http://www.kourim-mu.cz/ jako nejlepší internetovou adresou měsíce. Pokud to byl marketingový záměr, tak klobouk dolů, protože návštěvnost kouřimských stránek se jistě rapidně zvýšila. Pokud ne, osobně bych vám doporučil se nad celou záležitostí zamyslet.
S pozdravem Ing. Zbyněk Vondrák

Za nějaký čas mi přišla odpověď.
V Kouřimi dne 11.2.2002
Vážený pane, děkuji za upozornění. Celou záležitost jsme již napravili. Ráda s Vámi zase někdy poobědvám. Děkuji za spolupráci Mgr. Zuzana Chmelová, starostka

Svět se mění. Paní starostka se vdala, Městský úřad změnil adresu na téměř asexuální http://www.kourim-radnice.cz/, babička se přestěhovala z č.p. 22 pod krásnou vysokou lípu a evidenční číslo 227d a legendární doména je nyní volná…

6 thoughts on “Zvací dopis”

  1. LOL..:).. Fakt to čtu už po několikáté a pořád se děsně bavím! Já podle klasifikace doktora Vlacha “většinou”:) patřím do té druhé skupiny lidí, kteří si představují, co by se dělo, kdyby někdo začal ty koblihy v kavárně bez upozornění házet po ostaních návštěvnících:). O to víc mě potěší, když se setkám s “pravým” Saturninem, který to nejen dělá s lehkostí, ale s bravurou o tom umí napsat a potěšit svoje čtenáře. [Určitě Sama S. přesvědčila tvoje typicky skyrunnerská trasa k rypadlu:) a poznámka o řidičích v Novém Vestci tvoji registraci jen pojistila:)]
    Držím palce na blížící se celodenní trénink, hlavně dostatek piva s sebou! Pamatuj na svoje “předskokany” .. Já mít víc piva.. tak i v těch Aténách tam zasunu svůj rekord.:)

    1. Honzo, v tom tě musím zklamat, protože ať si vezmeš na závod piva kolik chceš, vždy dojde. Je to patrně nějaká exponenciála. Nicméně člověk je tvor zvídavý a je třeba ty limitní hodnoty pořádně prozkoumat…

  2. Při čtení se mi okamžitě vybavil legendární dopis, která psal Charlie Engle (ten, co přeběhl Saharu) Lazarusi Lakeovi (tomu, co organizuje Barkley Marathons):
    “My name is Charlie and I am addicted to suffering.
    I have a long and storied history of making poor decisions.
    As I understand it, the Barkley course is very well marked and should be easy to follow.
    I love that Barkley even gives medals to runners that just give it their best shot. It’s a lot like doing a local 5K. There really are no losers.”
    A Laz ho (taky) vybral 🙂 B7 není tak hrozná, my z Polabí to můžeme posoudit naprosto adekvátně – klidně se vsadím, že nakonec (skoro) všem utečeš. Jsem zvědavá ovšem, jak moc se ti to (ne)bude jako celek líbit.

  3. Zbyňku, jsem rád, že do Plzně tě zvát nemusím a přijedeš vždycky rád a ne jednou. 🙂 Už se učíš vyjmenovaná slova po L, aby byl v září na Lysou horu z Lysé nad Labem připravený a nezhořklo ti to jako pelyněk aplikovaný neslyšně mlynářem na lysý plyš? Určitě pofrčíš jak motorová myš. 😉

    1. Budu se snažit dostat nejen na Lysou, ale i za Smrk, neb tam bude čekat děda s rumem. A už zítra jedu do Beskyd trénovat předávku…

Leave a Reply to zbynekv Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *