Devátá

Když jsem byl ještě plavčíkem
pospíchal domů za tátou
před vraty stával s bičíkem
zda nepropásnu devátou.

Za pár let vracel se od slečny
od níž se vskutku nechvátá
odstup se jevil zbytečný
a jenom pro smích devátá.

S podzimem přišly deprese
srdce i boty od bláta
hlava ta stěží unese
že se zas blíží devátá.

Včera jsem vyběhl s čepicí
má cesta sněhem zavátá
a v dáli stáli četníci
již nastávala devátá.

Stejně dnes opět půjdu ven
vstříc tmě s mlhou nasátou
v uších mi zazní Beethoven
každý má svoji Devátou.

Jen úsměv zmary překazí
na cestu jistě se ptáte
nežli jen stále stýskat si
lépe se vracet po páté…

4 thoughts on “Devátá”

  1. Slovy mého syna: “Devítka je jen šestka s bříškem nahoře.” Tak jenom doufám, že se toho hesla nechytne někdo z vlády, pak by se i z běhu na 24h mohl stát slušný etapák. 🙂
    Pěkná básnička! 🙂

    1. To jsou jen takové personifikované asociace na téma běžeckých i jiných nočních návratů zakomponované do formy sociálně lyrickoepické poezie. Zkušenější čtenáři zajisté naleznou paralelu na současná mimořádná protiepidemická opatření. Nicméně i tak není snadné určit na jakou stranu barikády se autor staví a co tím vším vlastně myslel. Anebo zda vůbec myslel…

  2. Barikády nejsou potřeba, ale lyrika dozajista ano. Těším se, až mě budeš předbíhat, nebo se budeme míjet(my nikdy spolu..), ty budeš verš, já jen (o)tepec. Nebo to bude con la lengua espaňola cómo pasádo tiempo? Rudý Bratr

Leave a Reply to Petr Válek Cancel reply

Your email address will not be published.