Kouzlo desetinné čárky

„… jedna, jedna, sedm, nula, šest, sedm, devět,“ byla poslední má slova po nichž jsem se před lety stal členem prestižního klubu Pi 100, který sdružuje jedince se znalostí kouzelného čísla na 100 desetinných míst. Místo abych pomýšlel na členství v klubu Pi 1000 jsem však začal běhat ultramaratony a dnes jsem občas rád, když vím, že Ludolfovo číslo začíná číslicí 3. pokračování…

Dycky most!

Před několika dny jsem ráno v tristním stavu recykloval nevratné lahve. Při pohledu na zbytky manželčina výtečného vaječného koňaku v placaté lahvi jsem se na chvíli zasnil. Jak jsem se snažil onu lahev dostat do zelené popelnice otvorem s nápisem: Tabulkové sklo, projížděl kolem soused na kole. Nemohl jsem si nevšimnout teatrálního kroucení hlavou doprovázeného rádobyvtipnou poznámkou: „Vondráku s tebou už to jde fakt z kopce…“ pokračování…

U Nové hospody

Znám běžecké kolegy, kteří se nudí, pokud zrovna neběží po poušti s mačetou v ruce sekajíc nebezpečným tučňákům hlavy. Jiní zase uznávají maraton, jen pokud je spojen s letenkou přes půl světa. Další pro změnu utíkají do hlubokých lesů obdivovat tokající zvěř. Já jsem v tomhle směru trochu skromnější. Nelze se tedy divit, že velkou část svého volného času trávím U Nové hospody. pokračování…

Tchyňa slavi naroski

Eště, než jsme doma stačili sundat baňki i odměrné válce z vánoční jedle, položil jsem manželce následující otázku: „Víš, že za pár dní má babička narozeniny?“ „Samozřejmě, že vím, přeci 15. ledna!“ „Mně to vychází, že bychom měli jet do Frýdku už desátého a v sobotu životní výročí milované babičky pěkně s celou rodinou oslavit…“ Manželka kontrovala: „Mně to spíš vychází, že se v sobotu běží v Beskydech nějaká cypovina!“ pokračování…