www.ultrapulmaratonec.cz

Už během několikanásobného rakouského odcházení ze závodu jsem měl v hlavě pro mne důležitější soutěž – otevřené Mistrovství České Republiky v běhu na 24 hodin. Po návratu z Vídně jsem tedy v levných knihách za 19,90 Kč zakoupil brožovanou příručku 24 hodin snadno a pomalu, abych se s předstihem před ukončením nominace na blížící se Mistrovství světa konečně pokusil překonat hranici 220 km. pokračování…

Konečně pátek, pomyslel si Milan, když zasouval pistoli do nádrže své dodávky na levné benzínce před nájezdem na dálnici. O několik desítek minut později spatřil v dálce milované vrcholky hor. S nohou na plynu se rychle přibližoval svému týdennímu snu. pokračování…

S Pivovarem Svijany jsem se prvně seznámil ve druhé třídě základní školy. Tenkrát jsem do své sbírky zátek od piva získal stříbrnou s vyraženým textem Pivovar Svijany 10^o. pokračování…

I v tak krásném sportu, jako je vytrvalostní běh, existují různí podvodníci. V Americe si traily zkracují na motorkách, v Evropě v okruhových závodech vynechávají kola. Pamětníci si jistě vzpomenou na jistého borce z Hané, který si dokázal zkrátit trasu maratonu ve Stromovce o více než třetinu. Já jsem v této oblasti ještě zelenáč. Asi proto můj úvodní pokus nedopadl podle představ. pokračování…

Už během několikanásobného švýcarského odcházení ze závodu jsem měl v hlavě pro mne důležitější soutěž – otevřené Mistrovství Rakouska v běhu na 100 km. Po návratu z Basileje jsem tedy v levných knihách za 29,90 Kč zakoupil brožovanou příručku Sto kilometrů snadno a rychle, abych se těsně před ukončením nominace na blížící se Mistrovství světa konečně pokusil překonat hranici 8 hodin. pokračování…

1. 10. 2017. Vracíme se autobusem ze Sparty do Athén. Po opuštění Peloponéského poloostrova zastavujeme pod horami na typické dálniční benzínce. Pohybem připomínáme důchodce, jež se rozhodli naposledy na vlastní oči spatřit moře. Ovšem jinak je nálada výborná, někteří drží plechovky s pivem, jiní zmrzlinu. Tereza hladí jakéhosi pejska a chce si jej vzít do Brna. Bavím se s kolegy o nějakém pěkném závodě na 24 hodin. A zkušený Martin Hokeš radí: „Jeď v květnu do Basileje, tam je tu super…“ O několik měsíců později navrhuji milované manželce strávit v květnu prodloužený romantický víkend v Basileji. pokračování…

Kamarád Honza mi jednou řekl: „Zbyňku, s tebou já tak rád chodím na pivo. Když totiž pak manželce vyprávím, co jsi zase prováděl, mám plusové body na čtrnáct dní dopředu.“ pokračování…

Manželka je skutečně někdy na zabití. Neustále zapomíná zhasínat v ledničce, pošle mne na třídní schůzky a neřekne, do které školy děti chodí, nebo občas nechá vařit na plotně jakýsi výtvor pro mne nesmyslně po několik hodin. pokračování…

Konečně pátek. Eva dnes přišla z práce o něco dříve. Její přítel Petr, který ji před měsícem na horách požádal v houpající se sedačce lanovky o ruku, odjel s kamarády za zábavou do sklípku. Tedy dnes má celý večer jen pro sebe. Poslední dny tráví v kanceláři stále více a více času a ten úterní spining ji vážně moc neuspokojil. Radost však má z nové běžecké soupravy, která dorazila právě včera. Navíc ta černobílá kombinace je přímo skvostná a určitě jí moc sluší, pomyslí si, když míjí zrcadlo se zlatým rámem u dveří jejich bytu. Na jaro se bude určitě hodit. Jenže kde je jaro? pokračování…

Podivnou běžeckou zimu to letos máme. Sice sněhu moc není, ale teploty začínající mínusem mne už vážně nebaví. Nejsem sice extra nemocný, ale dlouhodobě extra zdravý také ne. V únoru jsem se v zoufalství rozhodl svoji imunitu posílit otužováním. Po jednom z běhů jsem se ve sprše třikrát nadechl, zavřel oči a prudce otočil pákou u baterie. Nepříjemný pocit jsem čekal, ale když se k nosu dostal pach pálících se chlupů, došlo mi, že jsem stranu nezvolil z hlediska otužování nejlépe. Naštěstí jsem měl sprchu namířenu na stehno a na funkci živočicháře zážitek vliv neměl. pokračování…