Noční běhání I

Konečně pátek. Eva dnes přišla z práce o něco dříve. Její přítel Petr, který ji před měsícem na horách požádal v houpající se sedačce lanovky o ruku, odjel s kamarády za zábavou do sklípku. Tedy dnes má celý večer jen pro sebe. Poslední dny tráví v kanceláři stále více a více času a ten úterní spining ji vážně moc neuspokojil. Radost však má z nové běžecké soupravy, která dorazila právě včera. Navíc ta černobílá kombinace je přímo skvostná a určitě jí moc sluší, pomyslí si, když míjí zrcadlo se zlatým rámem u dveří jejich bytu. Na jaro se bude určitě hodit. Jenže kde je jaro? pokračování…

Stařec a moře výmluv

Podivnou běžeckou zimu to letos máme. Sice sněhu moc není, ale teploty začínající mínusem mne už vážně nebaví. Nejsem sice extra nemocný, ale dlouhodobě extra zdravý také ne. V únoru jsem se v zoufalství rozhodl svoji imunitu posílit otužováním. Po jednom z běhů jsem se ve sprše třikrát nadechl, zavřel oči a prudce otočil pákou u baterie. Nepříjemný pocit jsem čekal, ale když se k nosu dostal pach pálících se chlupů, došlo mi, že jsem stranu nezvolil z hlediska otužování nejlépe. Naštěstí jsem měl sprchu namířenu na stehno a na funkci živočicháře zážitek vliv neměl. pokračování…

Hattrick

Nejlepší způsob jak psát o běhání je vymyslet název článku již před závodem a pak máte předem jasno kam výkon směřovat. Vzhledem k vítězství na padesátce v Plzni 2016 (3:28:34) a 2017 (3:27:18) bylo naprosto jasné, že půjde o Hattrick, alespoň co se názvu článku týče. pokračování…

5 omylů Milouše Škádlila

S popularizací běhu za poslední roky se vyrojila i celá řada chytrolínů, kteří kolem sebe úspěšně šíří auru absolutního vědění. Já ze své pozice Ultrapůlmaratonce, jim těžko mohu odporovat. Abych však své myšlenky podpořil, na pomoc jsem si pozval řadu ostřílených i méně ostřílených běžců, chybět nebude ani náš prezident a dokonce čtenáře potěší i jedna pražská prostitutka. pokračování…

Rozhovor pro Mladou frontu DNES

Zatímco já za chvíli vyrážím vlakem do Budějovic za dalším maratónským dobrodružstvím, na ulicích se začínají před stánky s novinami tvořit fronty. Ne, nezačal předprodej vstupenek na příští mistrovství světa v hokeji. Před pár dny mi volal redaktor z novin, že je třeba rozjitřenou náladu v republice, mezi prvním a druhým kolem, trochu odlehčit. Tereze H. se prý nemůže dovolat, tak už zbývám jen já, Ultrapůlmaratonec. pokračování…

Koníček, který vás rozřehtá

Po tátovi jsem kromě příjmení a lásce ke gauči, zdědil i s rostoucím věkem se zvětšující třes v prstech rukou. Při některých činnostech má tato skutečnost jisté výhody, bohužel jinak je tomu například u zimního maratónu, když si máte prokřehlými prsty vytáhnout z kapsičky tablety proti křečím. Osudu je třeba čelil se vztyčenou hlavou, proto mne cestou vlakem za svým koníčkem na úvodní letošní maraton do Ostravy Třebovic napadla geniální myšlenka – do každého z trojice energetických gelů, které mám na závod připraveny, vsunu předem po dvou zmiňovaných tabletách. pokračování…

Taková normální desítka

Druhá adventní neděle. Procházím se s rodinou mezi stánky poblíž hlavního náměstí. Manželka uvažuje, do které restaurace jít na oběd, děti křičí, že chtějí zmrzlinu a já nevím, zda svařák nebo pivo. Z hlubokých úvah mě vytrhne trojice slečen, nesoucích si startovní čísla na běžecký závod, který startuje již zítra. Překvapení je o to větší, že jsem právě ve městě Chang Mai, v provincii Lanna na severu Thajska. pokračování…